Že by zase ?

9. listopadu 2009 v 22:28 | Kapitán |  RBVL 09/10
ohlaklika.com - Šenow 0:2
ohlaklika.com - RadegastFM 0:2
ohlakika.com - Skokani 0:2

Hmm… doufám, že jsem minule pro Kristovy rány nepsal o totálním kolapsu??? Ne ne ne, neberu slova boží nadarmo. Po minulém kole bych býval nevěřil, že tohle řeknu, ale příště s sebou beru minimálně litr rumu. Zjistil jsem totiž, že trosky, které z dobrých volejbalistů udělá perná noc hrají mnohem lépe, než trémou svázaní střízliví volejbalisté…

Eném bych byl kua rád, kdyby ně nékdo objasnil, čeho sa 180 cáků vysoký, mladý ogar v plnéj síle móže do čerta báť, keď jede reprezentovať svoju dědinu do světa??? Či šel z tých tajtrlíků na druhej straně sítě taký rešpekt bo co? To eném tak ze startu, bo zbytečná sračka v gaťách mi ten večír potém nedala spať, aj když sem byl utahaný jak jezevčík důchodca na vodítku

Nic. Začátek hracího dne byl totálně super. Hráli jsme moc pohledné utkání proti týmu s názvem Šenow. Družstvo ambiciózní, složené s dobrých hráčů i hráček, z popředí tabulky naší skupiny. Drželi jsme s nimi krok od prvního míče. V podstatě nebyl okamžik, kdy by měl soupeř jasně navrch. Nedominovali a to je znervózňovalo. Jeden dobrý míč za druhým z naší strany postupně ukrajoval z jejich jistoty a sebevědomí.. Po prvním prohraném setu se tak zápas dostal až do stádia, kdy jsme to byli my, kteří začali překvapivě dominovat. Holky nám skvěle přijaté míče snad ještě lépe rozdělovaly do útoku. Pestrá hra a kvalitní zakončení, světe div se, míč nám říkal pane! Dlouho jsem neviděl tak skvěle hrát Maaaru, na síti i v poli byl na něj spoleh. Honzík Chovanců zahrál rovněž, zejména v poli, svůj nad standart. Celý tým řezal jak nabrůšená bečvanská pila - a že taková cirkula nadělá paseky! Dotáhli jsme to v tomto setu daleko - to je do koncovky, kdy jsme vedli 23:20 - soupeř na lopatkách, dva míče do konce setu. Bohužel, kupecké počty neplatí. Naše řady zasáhla úplavice. Jmenovitě oba vyzdvižení udělali dohromady 4 nevynucené chyby, za které by se styděly holky z devítky na základce a bylo vymalováno… teda spíš byl konec zápasu a odcházeli jsme opět poražení.

Nadšení ze hry tu bylo, týmový duch taky! Herní um a forma u jedinců, jakou jsem nezažil. Další zápas měl být hračka a nebo minimálně stejně pohledný a ZÁBAVNÝ volejbal. Zmýlená neplatí. 2 hod. trvající přestávka, následně utkání ve skromných prostorách malé haly - nic z toho nám neudělalo dobře. Týmový duch se vypařil. Prostě najednou nebyl. Pohledy hráčů směřovaly převážně na palubovku i přesto, že volejbal se hraje ve vzduchu - dá-li se to tak říci. Tým RadegastFM měl opravdu lehkou pozici. Žádné hvězdy to nebyly. Normální volejbalisté s úrovní nám podobnou. Propastný rozdíl je pouze v soudržnosti týmů jako celku. Úsměv na tváři jsem v obličejích našich hráčů spatřil, až když rozhodčí ukončil zápas. 0:2 bez špetky čehokoliv, co bylo v prvním zápase.

Čím dál tím víc si začínám myslet, že 3.000,- Kč, což je startovné do této soutěže, byly naprosto vyhozené prostředky. To co přišlo v zápase č.3 bylo totiž už i na mou velmi zklidněnou vášnivou povahu opravdu moc. A hned na začátek prozradím, že jsme prohrális týmem Skokanů poměrem 25:9 a 25:10. To se ve mne vařila krev. Přístup hráčů i hráček mne velmi zklamal. Sám za sebe mohu říci, že mám čisté svědomí. Hrál jsem, bojoval a věřil v dobrou hru i za stavu 24:9 pro soupeře. Kritizovat mě strašně nebaví, jsem šťastný, když něčí výkon mohu vyzdvihnout, mám z toho velkou radost! Ale teď, teď všechny kolem sebe možná naštvu svým pohledem na věc… V okamžiku, kdy se nám nevydařil vstup do setu a prohrávali jsme asi 0:5 přestaly holky hrát. Míč, který neletěl přímo na ně byl jednoduše ztracený - 3 rychlé kroky asi znamenaly přílišnou oběť pro tým. Kdo psychickou zátěž naprosto neunesl byl Honzík, ten se sesypal, jak domeček z karet. A to ne, že by mu někdo půl křivého slova řekl, ale 0% z dvanácti nahrávek hovořilo víc než jasně. Věčný flegmatik Kubík Grenarů, ten svůj kolaps bral alespoň sportovně a neubíral týmu psychické síly, nicméně ani nepovzbudil, bohužel… Mára, to je kapitola sama pro sebe. Že v prvním zápase byl hvězda to sem už tak nějak popsal. Za to v posledním zápase zas vytáhl veškeré údery, které s volejbalem měly společného asi tolik, jako pinpong s golfem. Sebe kritizovat asi nebudu, pro to nechám možnost vyjádřit se komukoliv ze zúčastněných v komentářích - snad jen uznám, že vařící se krev v žilách dobrotu nedělá. Pohled na zrezignovaný tým, se kterým jsem jako kapitán nedokázal nic udělat, se mě hluboce dotknul. I přesto, že je to z naší strany spíš takové hraní si na tým a vše okolo "velkého" volejbalu, přiznám se že přemýšlím o tom, že ponechám jinému jedinci čest honosit se tímto titulem - titulem kapitána družstva bez duchu, družstva kamarádů kteří nejsou sto ukázat světu, že volejbal je to, co je baví a to, co dělají s radostí. Že tým nerozlišuje výhru a prohru ale pouze hru dobrou a špatnou, že nejsou jen slova chvály, ale i slova kritiky a hlavně - že není Bečvana, který by boj vzdal předčasně!!!

Hodnocení výkonu hráčů (NOVINKA - od 1 do 5 jako ve škole):

Jan Chovanec - 4
Marek Děcký - 3
Jakub Grenar - 2-3
Petra Urbanová - 2-3
Jana Barabášová - 2-3
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.