#14.kolo - Neúspěch i na závěr

10. března 2007 v 17:03 | Kapitán |  sezóna 06/07
HORNÍ BEČVA - MEZ VSETÍN

#14.kolo okresního přeboru mužů 1:3 (25:18, 20:25, 17:25, 22:25)

Horní Bečva - MEZ Vsetín, takové bylo pro nás rozlosování posledního kola naší úvodní sezóny. Určitě nikdo z nás nechtěl prohrát. Obrovské naděje jsme vkládali právě do tohoto zápasu. Dostavili se všichni hráči, mohli jsme tak hrát v nejsilnější možné sestavě. Dva nahravači a libero, jehož střídání bylo pevně dáno. Taková byla taktika.
Ze začátku se hrála vyrovnaná partie. Náš tým ale působil velmi kompaktně. Měli jsme výbornou obranu na síti, přes kterou soupeř procházel s velmi malou úspěšností. Spolupráce v útoku taky nevázla. Naše hra neměla chybu. Na palubovce bylo znát, že nám jde o hodně. Byla to skvělá atmosféra, která na nás působila jako doroga. I díky tomuto dopingu jsme se v koncovce doslova utrhli a vynikající první set vyhráli nemalým rozdílem. 25:18
Výhra v prvním setu naše šance na první vítězství ještě umocnila. Opanovala nás radost a do jisté míry i uspokojení, protože nikdo si v tu chvíli asi nepřipustil, že s tím výkonem, který jsme předvedli v prvním setu bysme mohli prohrát. Druhý set však pro nás začal velmi nešťastně. Lehké soupeřovo podání jsme nedokázali zrovna nejlépe zpracovat, přišla první chyba, pak druhá, nervy pracovaly. Třetí chyba, čtvrtá a pátá. V tu ránu z nás bylo jiné mužstvo. Hlavy nám spadly dolů. Hned ze začátku prohrávat 0:5... to jsme přece nechtěli a takový průběh to mít nemělo. Asi jsme nad tím moc přemýšleli, ale nejhorší na tom všem bylo to, že jsme přišli o naši drogu. Napětí najednou úplně vymizelo. Úsměv na tvářích hráčů a radost ze hry byla taktéž tatam. Naši hru opanovala nervozita. Snažil jsem se spoluhráče burcovat a uklidnit, jak jen to šlo! Jenže jakoby mě nikdo nevnímal. Z kompaktního celku bylo najednou rozebrané lego... Že je to s námi zlé jsem poznal záhy, když jsem zaslechl vytýkání chyb. Nebudu jmenovat, kdo nebo co, ale tohle se tolerovat nebude a mám v plánu zavedení sankcí, které tohle budou trestat. Ať tak, či onak, hra se nám zcela vymkla z rukou, padaly nám tam laciné míče a s hlavama dole se ani v útoku toho moc udělat nedá, takže 20:25 a za stavu 1:1 se šlo do třetí sady.
Šok, křeč, krize. Nejsou to nejčastěji skloňované slova při mých reportážích? Myslím, že ano. Jenže je to tak, psychicky jsme na tom velmi špatně. "Hecovačky" nezabírají a jiný recept, jak dostat tým zpět do hry a ucelit jeho projev prostě nemám. Nedokázali jsme se zvednout. Pořád jsme ve skóre byli ti druzí. Individuální chyby se začaly kupit. Nepočítal jsem to, ale mockrát jsme "rybařili" (výraz pro hráče v síti), je to nevynucená chyba, která taky na psychiku manšaftu nepůsobí v kladném slova smyslu. Nešlo to. Zábava nebyla zábava, ale trápení. 17:25.
Ani přestávky mezi sety, promlouvání do duše, taktické pokyny, občasné střídání. Nic z toho nezabíralo. Respektive našli se jedinci, kteří ty taktické pokyny asi neslyšeli, tak je samo nemohli dodržet. Řeklo se jedno, ale dělalo se druhé. Byli jsme celí špatní. Nicméně poslední set patřil ještě mezi ty lepší, protože bych dokázal najít i pár světlých momentů. A ani konečný výsledek nebyl nejhorší 22:25. Mohl být i lepší nebýt... závěrečné hloupé chyby, která nás definitivně zařízla. V kritickém okamžiku se nahravač se smečařem domluví na něčem, co nemají natrénované, protože na tréninky nechodí. Tohle mě celkem zklamalo, protože podle mě naděje umírá poslední a bojovat se má do konce. Pro takové pokusy při zápase nemám pochopení. Zpět už to nevemem atak dohadovat se, co by, kdyby nemá cenu, ale poslední úder v této sezóně jsem si představoval opravdu jinak...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Honza rekreační pokročilého věku Honza rekreační pokročilého věku | E-mail | 12. března 2007 v 12:04 | Reagovat

Nazdárek začínající volejbalisto

Tvoje stránky se čtou velice pěkně, ale bohužel se totéž nedá říct o vašem volejbale, který provozujete. Je vidět, že máš o volejbal opravdu zájem, ale budete muset ještě moc a moc na sobě zapracovat. Myslím, že jsme ukázali, že i podle Tebe silně rekreační hráči pokročilého věku/ jak jsi nás nazval po zápase na Vsetíně/ vás kromě výpadku v 1.setu vcelku hladce porazí . Jenom pro zajímavost- nejstarší Vilda má teprve 62 let, já 53 atd.

Takže trénujte, trénujte, trénujte.

Zdraví Tě nahrávač VK MEZ Vsetín

2 Kapitán Kapitán | 12. března 2007 v 17:53 | Reagovat

Jestli se vás dotklo to, jak jsem vás nazval, tak se omlouvám, v úmyslu jsem to absolutně neměl. Ale jak jinak nejlépe popsat to, že sme tam u vás ve Vsetíně stáli jak přikované kůly a to, že sme hráli volejbal nemohl tehdy říct ani největší optimista!

Takže ještě jednou se omlouvám, ale jak říkám, úmysl urazit nebo se někoho dotknout v tom nebyl.

A zas tak hladce ste nás neporazili.. My se totiž porážíme pravidelně sami. Nebyl to váš výpadek v prvním setu, ale náš výpadek ve zbytku utkání. :)

3 Kapitán Kapitán | 12. března 2007 v 17:57 | Reagovat

Jo a ještě jedna věc.. To že mám o volejbal zájem se projevuje i v tom, že to prožívám a dost často tyhle reportáže píšu ještě v afektu.

A taky dík za pochvalu stránek :)

A makat? Makat určitě budem! A příští sezónu z nás bude jiný manšaft.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.