Drsná Mája stříbrná!

10. července 2012 v 12:08 | Kapitán |  Turnaje a výsledky

Se značným puncem neaktuálnosti budiž něco málo o předpouťovém volejbalovém klání v ryze domácím provedení. Turnaj se odehrál dne 22.06.2012 v podvečer. Dvě základní skupiny čítaly celkem 10 manšaftů. Z každé skupiny pak postupovaly první dva, které odehrály semifinálové utkání.


Náš tým - Drsná Mája postoupil ze skupiny z prvního místa poté, co v jednom ze setů odehraných proti týmu Honzíka Chovance - Izotopům - zaškobrtl. Jediná slabá chvilka ve skupině budiž důkazem opravdu kvalitně poskládané party, která se chlubila tímto složením: Rostislav Güttler ml., Rostislav Güttler st., Marie Güttlerová, Petra Žitníková, Kateřina Blinková a Radim Blinka.
V semifinálovém utkání nám pak vzdoroval tým Pomlčky. Obětaví hráči plní nasazení a elánu odolávali našemu tlaku tak říkajíc "zuby nehty" ale marně. Jasné vítězství v poměru 2:0 nás posunulo do finále. Pomlčky byly odsouzeny k boji o třetí místo, ve kterém narazily na tým Honzy Chovance. Zřejmě právě elán, nasazení a víc sil rozhodlo utkání o třetí místo. Zkušení tým Izotopů v něm totiž Pomlčkám podlehl a malé překvapení tak bylo na světě.
Nedostatek sil však netrápil pouze tým Izotopů, jak se později ukázalo ve finále sehraném s týmem Kantorů. Po úvodní velmi vyrovnané sadě, kterou svým OPĚT nepřesným výrokem rozhodla sudí ve prospěch pořádajících Kantorů, zavládl v našem týmu do té doby nevídaný chaos a neklid. Druhý set odehraný v duchu těchto nelibých podstatných jmen v kombinaci s únavou, která souvisela s odehráním vyrovnaných zápasů v "těžší" základní skupině, byl již záležitostí Kantorů bez pomocné ruky paní rozhodčí. Zápas, kterému by slušel třetí rozhodující set tak skončil vítězstvím Kantorů 2:0.
Námi předvedená hra byla kvalitní. V průběhu turnaje jsme se všichni velmi příjemně bavili a za to patří pořadateli velké díky. Těšíme se na další ročník.
 

Brambory z písku

18. června 2012 v 14:40 | Kapitán |  Turnaje a výsledky

Dne 16.06.2012 se uskutečnil premiérový ročník PEPINO brach volejbalového turnaje ve zbrusu novém areálu na Dolní Bečvě, a že to byla premiéra "par excellence"!!!



Turnaje se zúčastnilo celkem 16 týmů tvořenými vždy třemi hráči v poli, přičemž v každém družstvu musela být alespoň jedna osoba něžného pohlaví. Družstva byla rozlosována do čtyř skupin. Družstva na prvním a druhém místě postupovala do vítězného osmifinále, které se hrálo systémem play off. Poslední dvě mužstva ze základních skupin si zahrála pavouka o umístění na 9.-12. místě, víceméně pro radost. Na úvod ještě nutno podotknout, že se hrálo podle oficiálních brach volejbalových pravidel. Na Dolní Bečvu zavítalo jak několik volejbalově zapálených amatérů, tak také pár volejbalových profesionálů. Horní Bečva zde měla dvě želízka v ohni - Já jsem přijal nabídku k účasti na turnaji od svých tradičních dolno-bečvanských spoluhráčů Katky a Radyho Blinků v týmu Pohádky, Jakub Grenar byl pak doslova klíčovým mužem týmu s názvem Kajajak.

Zatímco můj tým - Pohádky prošel základní skupinou A bez ztráty kytičky a s plným bodovým ziskem tak postupoval do finálového pavouku z prvního místa. Tým Jakuba Grenara Kajajak jedenkrát zaváhal a umístil se tak v základní skupině na místě druhém. Krásný a velmi vyrovnaný souboj přineslo čtvrtfinále mezi mým týmem a týmem s názvem Pidimužíci. Vyrovnanější a vyhecovanější bitvu plnou obětavých zákroků v poli jsme už v dalším průběhu turnaje nezažili. V boji o další postup turnajem se celý můj tým vydal ze všech sil. Těsné výhry v jednotlivých sadách v poměru 22:20 a 21:19, to byly argumenty pro postup Pohádek do TOP čtyřky turnaje. Tým Jakuba Grenara tolik štěstí neměl a turnaj tak pro jeho tým skončil.

Na pořadu dne bylo semifinálové utkání. V tom se proti nám postavil protivník, který měl jednoznačně zkušenostní, herní i výškovou převahu a v nerovném souboji jsme jeho kvalitám prostě nemohli konkurovat. Leč jsme se nevzdávali naděje, zápas jsme prohráli a byli tak odsouzeni "pouze" k boji o celkové třetí místo. Hrací den byl neuvěřitelně dlouhý. Úmorné vedro a intenzivní sluneční svit spaloval těla sportovců pod teplotou kolem 32°C. Nadýchaný křemičitý písek zvlažovaly krůpěje potu hráčů. Na závěr volejbalového svátku tu byl boj o třetí místo a finále. Chtěli jsme moc obsadit medailovou pozici, ale stejně tak po bronzové medaili dychtili naši odvěcí rivalové - základ dolnobečvanských Wanted. Přesné statistiky si sice nevedu, ale zřejmě se nespletu když prohlásím, že naše bilance s tímto soupeřem je pasivní. Bez zbytečných okolků musím konstatovat, že pasivní bilance se po tomto turnaji ještě prohloubila. Totální vyčerpání, úžeh a únavové křeče v obou nohách Radyho byly v důsledku hlavními protivníky v tomto souboji. Brambory posbírané z vyhřátého písku jsou ale jihoafrickou pochoutkou obdobnou té naší - brambor ze žhavého popela. Pro mne a můj tým to sice bylo drobné zklamání, ale za výsledek, předvedenou hru a celkové umístění se určitě nemusíme stydět. S účastí na turnaji a krásně stráveným dnem jsme naopak byli všichni velice spokojeni a těšíme se na další ročník.

Počasí pořadateli - Michalu Růčkovi, vyšlo doslova na jedničku, účastníci i příznivci volejbalu jakékoliv formy si toho dne přišli na své. Volejbalová klání byla totiž prokládána soutěží přesnosti podání o zajímavé ceny, do které se mohli zapojit úplně všichni! Volejbalově méně zdatní jedinci též zajisté zlatem vyvažovali bečku piva zdarma - rovněž pro všechny! Co dodat… laťka je nastavená setsakra vysoko. Pořadatel se asi v příštím roce hodně zapotí, aby mu počasí, sponzoři a všechny další významně nevýznamné okolnosti byly nakloněny tak, jako tomu bylo letos.


Další články